Vlkodlak (Děti temnoty)

Vlkodlak (Děti temnoty)

Jsou to jedinci, kteří se nechtěně přeměňují na nebezpečné a extrémně nepřátelské tvory během úplňku. I když jsou v lidské podobě, tak oplývají nadměrnou fyzickou zdatností. Tito vlkodlaci jsou těmi nejnebezpečnějšími nepřáteli upírů, protože  i jediné kousnutí může upíra zabít. Pokud nějakého ucítí, jdou po jeho stopě dokud ho nenajdou a nezabijí. Pokud mají hlad tak většinou loví zvěř, ale může se stát, že roztrhají i nějakého člověka.Jsou velmi rychlí, silní a hbití. Po přeměně si neuvědomují sami sebe a nedokáží se ovládat. Jen někteří si pamatují, co vůbec dělali. V lidské podobě se vzhledem od lidí nijak neliší, ale jejich tělesná teplota se pohybuje okolo 39 stupňů. Často bývají agresivní i v lidské podobě a často se dostávají do rvaček a problémů. Přeměna je velice bolestivá. Kosti se přetváří, prodlužují či zkracují. Poté jim vyrostou ostré tesáky a drápy, naroste srst a přeměna se dokončí. První přeměna bývá ze všech nejhorší a může trvat i několik hodin. Čím déle je někdo vlkodlakem, tím rychleji se přemění. Jsou vlkodlaci jaké známe z legend, obrovští vlci na dvou nohách, kteří se nezastaví před ničím a neznají strach. Ačkoliv je jejich tělo uzpůsobeno spíše k pohybu po zadních tlapách, dokáží běhat i po všech čtyřech, což je dělá rychlejšími. Většinou jsou samotáři a mohou útočit i na jiné vlkodlaky. Nejnebezpečnější jsou ale ve smečce. Poté jejich kořist nemá skoro žádnou šanci. Ve smečce ale také probíhají konflikty a moc není neobvyklé, že se zabijí vlkodlaci z jedné smečky navzájem. 

Jejich tělesná teplota je vyšší než ta lidská, proto lidem často připadá, že mají horečku, jinak se od nich neliší. Ve vlčí formě jsou obrovskými vlky na dvou nohách, jejich tělo je přizpůsobeno jak k běhu po dvou, tak po čtyřech nohách, kvůli tomu mají dlouhé přední končetiny. Jejich hlava je zcela vlčí, ale tělo připomíná spíše to lidské, až na nohy a to, že je celé pokryto hustou srstí.

Super síla - jsou silnější než lidé. V lidské podobě nejsou silnější než upíři, ale po přeměně ano.
Super rychlost - V lidské podobě jsou mnohem rychlejší než lidé a ve vlkodlačí se vyrovnají upírům.
Hbitost - mohou skákat, šplhat, běhat a pohybovat se neuvěřitelně rychle  bez známek únavy a potíží. Únava se na nich většinou ukáže až po konci přeměny
Regenerace - mají nadlidské regenerační schopnosti, rány se jim po několika minutách zacelí.
Super smysly - mají silnější smysly - čich, zrak, chuť, sluch...
Vlkodlačí kousnutí - jejihc kousnutí působí jako jed pro upíry.
Vztek - každý vlkodlak je zuřivý. Jejich hněv dokáže zvýšit jejich sílu a schopnosti, ale jen na krátkou dobu. Ale může tak díky tomu získat výhodu nad upírem.
Úplněk - veškerá síla a schopnosti jsou na svém vrcholu po přeměně.
Přeměna - během úplňku se chtě nechtě přemění každý vlkodlak.


Zlomený vaz - způsobí jim okamžitou smrt.
Vlčí Mor (rostlina) - při jeho požití je oslabí a způsobí jim horečku. Pokud bude oměj použit na jejich kůži, tak ji popálí.
Useknutí hlavy - způsobuje smrt
Magie - většinou se neumí nijak účinně bránit proti magii čarodějek
Vytrhnutí srdce - způsobuje smrt.
Smrtelnost - stárnou stejně jako lidé.

Ztráta lidskosti - někdy se stává, že vlkodlak ztratí sám sebe a již se nedokáže vrátit do lidské podoby.

Zatmění - Při zatmění měsíce se cítí velice vyčerpaní a nejsou schopni proměny.

Jak se dá proměnit?

1. Kletba - silné čarodějnice mohou na člověka uvrhnout kletbu
2. Vlkodlačí gen - Potomci vlkodlaků mají určitou šanci, že se začnou také proměňovat. Většinou bývá promě spuštěna nějakým silným emocionálním zážitkem. Poté se pravidelně mění při každém úplňku.

3. Kousnutí - pokud je člověk pokousán vlkodlakem, kletba se přenese i na něj.

4. Krví - krev vlkodlaka přenáší kletbu (pokud dostanete vlkodlačí krev například při transfuzi, stanete sse vlkodlakem také.)

Legend o vlkodlacích je mnoho, hodně lovců vykládalo o tom, jak unikli smrti před krvežíznivou bestií, málokteré tyto příběhy jsou pravdivé a slouží k tomu, aby jen ohromily. Tato legenda ale hovoří o vzniku prvního dítěte temnoty - prvního vlkodlaka. Vypráví se o mladém muži, který se zamiloval do krásné čarodějky. Vzali se a byli spolu šťastní. Muž si vydělával lovem a tak neměli o jídlo nouzi, zatímco čarodějka prodávala masti a léky. Usadili se v malé vesničce, kde spokojeně žili. Jenže vesničané byli podezřívaví a pár pečlivě sledovali. Brzy pojali podezření a ze strachu se rozhodli čarodějnici upálit. Jednoho večera se celá vesnice shromáždila u jejich domu a chtěli čarodějku odvést. Její muž ji statečně bránil, nechtěl přijít o svou milovanou, ale vesničané se nehodlali vzdát. Muže ubili k smrti a poté si šli pro jeho družku. Když to žena uviděla, rozzuřilo jí to. Nikdy nikomu neublížila, snažila se pomáhat a léčit, nemohla za svůj dar. "Nikdy jsme vám nic neudělali, tak proč nás nenávidíte? Jako monstra zabíjíte nevinné a monstry budete!" vykřikla, vyděšení vesničané se na ni vrhli a vrazili jí nůž do srdce. Nevěděli, co monstry myslela, ale brzy se to dozvěděli. Při prvním úplňku se vesnicí rozléhaly děsivé výkřiky bolesti, to jak se těla vesničanů svíjela a měnila. Brzy ve vesnici nezůstal jediný člověk, mnoho jich zemřelo, ale jiní se přeměnili na hrozivá monstra - na půl vlky, na půl lidi.