Mirys Stellae de Caelo

Mirys Stellae de Caelo

Jméno: Mirys
Příjmení: Stellae de Caelo
Přezdívka:
Pohlaví: Žena
Věk: 17 let
Partnerství
Rasa: Zvěromág
Rodina: Matka – Lilianes Stellae de Caelo
Otec – James Lu-han (otce nezná)
Nevlastní bratr – Gabriel Lu-han (toho také nezná)

Schopnosti:
1. Zrychlená regenerace - Všechny rány, zlomeniny i bodnutí se Mirys hojí rychleji než obyčejným lidem. Ovšem záleží na druhu zranění.
2. Ovládání přírodních živlů




Rozhodně by jste neřekli, že by dokázala zacházet se zbraněmi, ale pozor-jen pohled vám nestačí, abyste věděli, co všechno dokáže. Jemná a subtilní, nebo tak navenek alespoň působí. Jemný a křehký vzhled však skrývá dívku s velmi pevnou vůlí a vytrvalostí, která se dokáže účinně bránit všem nepřízním osudu. Se zbraněmi se naučila zacházet už jako malá. Stejně tak se v dětství naučila ohebnosti díky které ji nedělá problém lézt po střechách a plotech. Navenek také působí trochu uzavřeně, nerada bývá středem pozornosti a velké společnosti se obvykle vyhýbá. Stává se naopak, že na sebe často přebírá starosti svých přátel a pro řešení problémů svých přátel zapomíná na sebe. Není však naivní a nenechá se zneužívat. Dbá na svou čest, drží slovo a nemění své názory a rozhodnutí podle nálad svého okolí. Radši je mezi zvířaty než mezi lidmi. Velmi ráda se směje a je tak trochu hravá. nemá ráda řeči o smrti ale rozhodně se jí nebojí. Nikomu nedůvěřuje na potkání, její důvěru je dosti těžké si získat, ale není to nemožné. Nikdy si však nemůžete být jistí, jak se právě cítí, či co se jí rodí v hlavě. Své pocity ani city nedává najevo jen tak. Má svou hlavu a odmítá se změnit kvůli čemukoliv. V uzavřených prostorech nedokáže být moc dlouho. Nejraději je v přírodě a to u vody, kterou spolu se zvířaty miluje. Také proto nejí maso, dělá se jí z toho řekněme špatně. Ráda pomáhá, ale také záleží na problému. Je unáhlená, ráda se směje a obětavost jí není cizí. Lež a faleš nezná, ale to neznamená, že z ní dostanete to, co chcete vědět. Chová se tak, jak uzná za vhodné a co umí je rozhodně sebeovládání. Bojí se úplné samoty a bezmoci a snad i bytostí jako upírů, vlkodlaků a tak dále. Někdy neví, kdy má odejít z boje a raději padne, než aby se vzdala. Také se často dostává kvůli své upřímnosti do malérů. Trochu bojuje s tím kdo vlastně je, protože na to teprve přichází. Dozvídá se, že o sobě zase tak moc neví. Naslouchá vždy každému, ale žádá za to na oplátku, abyste i vy naslouchali vy jí.


Svého otce nikdy nepoznala a matka ji o něm odmítala něco říct. Nikdy se o něm nezmínila, ani o jejím nevlastním bratrovy, proto o nich až do teď nic nevěděla, ale po pořádku. Mirys vyrůstala s matkou sama. Už jako malá se sama učila v lese s klacky jako se zbraněmi i s lukem, který dostala ke svým 10. narozeninám. Hned se s ním naučila a to dost dobře. Když měla být doma, tak většinou v pokoji nevydržela. A tak se i rychle naučila lézt po střechách, plotech a tak. Matka stále pracovala, proto se nudila a zábavu si našla v těchto činnostech. Někdy byla i u svých prarodičů, kde ji děda moc rád učil číst ve hvězdách. Když dovršila svých patnácti let, začali se u ní projevovat měničské vlastnosti. Sem tam se proměnila v to, co si tajně přála. Když chtěla být malou myškou aby se schovala nebo v kočku když chtěla rychle utéct. Sama se toho bála a považovala se tak trochu za zrůdu, než pochopila, že rozhodně není sama. Matka jí nakonec řekla o jejím otci, ale jen jeho jméno. Už ani ona sama totiž nevěděla kde je a co s ním je. Také se zmínila o tom, že už měl nejméně jedno dítě před Mirys a tedy řekla, že má Mirys nevlastního sourozence-nevlastního bratra. Ovšem o tom nevěděla ani to jméno. Mirys si ovšem usmyslela, že najde svého otce i nevlastního bratra. Zahořela v ní nezkrotná touha poznat je. Tím, že se vydala na cestu, chtěla také zapomenout na svou minulost, o které nikdy nikomu zatím neřekla. nejspíše proto, že jí samotné to celé není jasné.

Když Mirys dorazila do Antagory, kde hodlala najít svého otce či sourozence nebo alespoň zmínku o nich, začali se jí dít neskutečné věci. Potkala spoustu bytostí jako jsou upíři, vlkodlaci, mágové... i další nejrůznější bytosti. Pak se začala ona sama měnit v různá zvířata, poznala, že není jen člověk. Po pár dnech se u ní objevili i další schopnosti. Toho všeho se strašně bála. Nevěděla co dělat, ale naštěstí jí mnoho nadpřirozených bytostí pomohlo. Ale nejvíc ze všech to byl Jessy Williams-Wood. Kterému se ale nedokázala ubránit, tedy okouzlil ji. A ona se nechala vlákat k němu domů, kde poznala jeho úchylku. Samotnou ji to pohltilo, až se jí to začalo líbit také a proto s Jessym uzavřela dohodu. Začala bydlet u něj a vlastně se do jeho života zapletla víc než chtěla-vlastně spíš víc, než si představovala. Po pár týdnů, co u něj bydlela se odehrálo tolik věcí, které bohužel zatím skončili u smrti její matky. Místo ní, ale našla malé miminko upíra. Následně zjistila, že asi je jedním z jejích příbuzných, i když netušila jak se dostalo do vypálené vesnice, kde zemřela její matka. Nic méně se ho ujala a nyní je odkázaná na Jessyho, takže ji nezbývá zatím jen doufat, aby ji nevyhodil na ulici s tím prckem.

Tetování na levé lopatce.