9. Magie Slov

9. Magie Slov

9. Magie Slov 
Vítám vás u deváté hudební soutěže!

Již jistě víte o co se v této soutěži bude jednat a jaký je váš úkol. Dole najdete odkaz na video, jde vlastně o to, že se do písně musíte zaposlouchat, nemusí vždy jít o váš žánr, ale zkusit to můžete. Poté následně napsat jaké pocity ve vás píseň, melodie z ní či text vyvolává, můžete použít jakoukoli psanou formu, ať už v podobě básně, příběhu, písně, cokoli co vás napadne. Přeji hodně štěstí v psaní.

 

ODMĚNY ZA ÚČAST
Základní odměnou bude 50 Wernů.
Dále se přičítají Werny podle kreativity a snahy + aktivity.

Název písně: Metamorphose - Bestamvsofalltime
https://www.youtube.com/watch?v=hv9LVlHdQbE

Výtvory vkládejte zde:)

9. MS - No... proč mě nenapadá nic pozitivního?:'D

Erik | 28.12.2016

Dívám se na tebe s očima přivřenýma. Nikdy by mě nenapadlo, že to může skončit tak rychle. Začaly jsme společně psát tuhle novou kapitolu života, nikdy jsem si nepřipadala tak šťastná. Nikdy jsem neměla tak obrovský pocit klidu a bezpečí, jako jsem měla s tebou. Nikdy mě nikdo nemiloval tak jako jsi to dokázal ty... Aniž by jsi řekl cokoli co by mě táhlo na tvou stranu, získal jsi si mé srdce, můj respekt i mou duši. V jednom momentu jsem ti dala celý svůj život a těšila se z toho co bude dál, věřila jsem ti tak jako nikomu jinému. Chtěla jsem v tvém obětí strávit celý život.. Být tvou až do posledního dechu, nikdy by mě nenapadlo se tě vzdát. Těch několik let, mi připadalo tak krátkých, ale přitom tak neskutečných. Nevím jak jsi to dokázal ale děkuji ti. Děkuji ti že jsi pro mě existoval. Teď už vím, že bych měla odejít, jenže stále se na tebe dívám s očima přivřenýma a odmítám přijmout tuhle skutečnost. Vím že stačí jenom na chvíli zavřít oči a už tě nebudu moci nikdy obejmout.. Našeptáváš mi, že to bude dobrý, jenže ono to bylo úžasný, všechny ty roky prožité s tebou mi daly naději, štěstí a lásku kterou jsem potřebovala a já vím, že nic víc už nepotřebuji. Cítím chlad na svých zádech a teplo tvé ruky se pomalu vytrácí, víčka mi těžknou a já pomalu zavírám oči. Přestože umírám, mám pocit jako bych začínala znovu žít, nic už nebolí a já cítím jenom ten obrovský nával lásky v mém srdci, které pomalu přestává bít. Vždycky tě budu milovat. Přestože jsem se bránila té myšlence že bych měla už odejít, vzdorovala jsem sama sobě, snažila jsem se obelstít smrt aby mi dala ještě pár roků po tvém boku, snažila jsem se o něco, co jsem nemohla nikdy dokázat. A i když vím že tohle je moje poslední chvilka na které mám tu čest být s tebou ještě naposledy, jsem ráda že jsem tě mohla alespoň na těch pár let udělat šťastným. Tak... jako ty jsi udělal šťastnou mě. Dále už jen má ruka padá pozvolně v té tvé a já zavírám své oči. Upadám do tmy a pomalu se ztrácím, ty se mi ztrácíš a přesto že k tobě natahuji svou ruku a odmítám uvěřit tomu že nastal můj konec, ty to můj milý nevidíš. Kdo ví, možná se jednou setkáme, ale kde, to je mi neznámo. Sbohem můj světe... Je to dlouhá doba co jsem pryč, nezdá se ti?

Přidat nový příspěvek